Autor: Mirek Čapek

JÓGA 21


Probereme si spolu polohy, které kromě specifických účinků mají společné i účinky na posílení i rozvoj respiračního - dechového ústrojí. Prvá poloha má dokonce dva názvy.
Původní je Dharmikásana - Zbožná, někde uváděná jako poloha Pokory v současné době známá pod anglickým názvem Babypose - poloha dítěte. Je to relaxační poloha vycházející z polohy Jógamudra uvolněním paží podél nohou dlaněmi vzhůru. Působí na rozvíjení horního dechu.
Dharmikásana (Babypose)

Logickým pokračováním této polohy je Šašankásana - Luna. U nás bývá nazývána polohou zajíce, ale je to nesprávné, protože v sanskrtu Šašanka je Luna a Šaša je zajíc - a to je jiná poloha.
Šašankásana
Provedení je jednoduché: v poloze Dharmikásana uchopíme rukama paty a zvedáme tělo tak, aby byla hlava opřena o temeno.

Luna, kromě posílení a rozvoje horního podklíčkového dechu nám přináší i rehabilitaci páteře, zvláště při skolióze a kyfóze a posílení svalstva a kloubů. Je velmi účinná pro získávání schopnosti rovnováhy, doporučuje se cvičit při začínajícím zánětu mandlí, upravuje funkci štítné žlázy a zažívacího traktu. Patří i do jógových poloh, které mohou nahradit účinky jógových stojů na hlavě, pro ty, kteří se neodvažují stoje na hlavě zařazovat do své sestavy, nebo je z různých důvodů nemohou zaujímat. Stoj na hlavě tedy nahrazuje sestava: Sarvangásana - svíčka, Makarásana - delfín a uvedená Šašankásana - Luna.

Další polohou je poloha, která má jednu zvláštnost: na pohled z venčí se neliší od jiné polohy, ale zaujímání polohy je úplně jiné a proto má i své specifické účinky. Které polohy jsou si z pohledu ze strany tak podobné? Jedná se o polohu Sapúrna Šašásana - poloviční poloha zajíce a Sfinga. Obě polohy se tedy liší nejen prováděním, ale i vnitřním postavením tělesných orgánů a průběhem energií. Poloha Sapurna Šašásana - někde uváděná pouze jako
Šašásana
Šašásana se zaujímá z jógového sedu Vadžrásana tak, že položíme předloktí rovnoběžně na zem před kolena a mírně zakloníme hlavu. Zadeček zůstává na patách. Poloha nám silně ovlivňuje a rozvíjí úplný spodní dech - takzvaný břišní.

Oproti tomu pro Sfingu je výchozí polohou poloha Jógamudra ve Vadžrásaně, tedy v kleku sed na patách, hlava co nejníže, ideálně čelem na zemi. Aniž bychom zvedli zadeček nebo hlavu, podsuneme předloktí dopředu tak, aby se lokty opřely o kolena, předloktí byla rovnoběžně v pokračování linie holení, palce rukou se dotýkají a prsty jsou roztaženy. Silně opřeme lokty o kolena, zatneme prsty do země a začneme vytahovat vrcholek hlavy (šošolku) z ramen dopředu tak, aby se nám co nejvíce vyrovnala páteř od zadečku, který zůstává na patách, až po vrcholek halavy. Po dosažení našeho maxima vyrovnání páteře se začneme pomalu uvolňovat a jakoby "couvat" hlavou dozadu. Pozor! Hlavu vědomě nezvedáme ani nezakláníme!
Sfinga

Setkávám se s názvem Sfinga i u modifikace Ardhabhudžangásany - neboli poloviční kobry, kde v lehu na břiše se opřeme o předloktí a další postup vytahování hlavy z ramen je shodný, ale účinky jsou rozdílné. V lehu na břiše není možno dosáhnout vyrovnání bederní lordózy. Ostatně více známá jsou vyobrazení Sfing, které nemají zadní nohy natažené dozadu. Nejznámějšímu zobrazení Sfingy v Gize je podobná spíše původní verze Sfingy, kdy jsou nohy roztaženy od sebe a zadeček je níže než paty - jak je zřejmé na obrázku z mé polohy - ideálně je-li na zemi. Poloha Sfingy má kromě rehabilitace páteře silný účinek na žlázy s vnitřní sekrecí a nosní sliznici. Při nachlazení usnadňuje průchodnost nozder. Z jógového hlediska má silný vliv na uvolnění hlavních energetických drah a na horní energetická centra, zvláště dokážeme-li se při této poloze soustředit na Trikúta - bod ve středu mezi obočím, což je vlastně křižovatka hlavních energetických drah.



Namaskára!            
Šrí Miracle
Mirek Čapek